Logo

Vy a Vaše zdravíJsme součástí skupiny AGEL, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě.

O nemocnici

Mladý lékař z Ukrajiny v době epidemie domů nezamířil. Přihlásil se v Nemocnici Přerov do COVID týmu

27.4.2020

Součástí týmu, který stojí v přerovské nemocnici v první linii v boji s koronavirem, je také mladý lékař Taras Zakharchuk z Ukrajiny. Nejbližší rodina v domovině má strach o jeho zdraví, nicméně práci v COVID týmu Nemocnice Přerov, člena skupiny AGEL, bere absolvent západoukrajinské Bukovinské státní lékařské univerzity jako povinnost. „Je úplně jedno, odkud doktor pochází. Jestli z Ukrajiny, z Ruska nebo ze Slovenska. Všichni teď táhneme za jeden provaz,“ říká.

Lékař Taras Zakharchuk pracuje na chirurgickém oddělení přerovské nemocnice od léta 2018, jeho profesní pouť započala ale na Ukrajině v roce 2015 po získání diplomu z medicíny. „Dva roky jsem pracoval ve fakultní nemocnici. Podmínky na Ukrajině ale nejsou ideální a pro mladého doktora už vůbec ne. Věděl jsem, že to tak nepůjde dál a musím jet někam do Evropy,“ přiznal mladý doktor. Na nástěnce v nemocnici ho zaujal obyčejný leták o tom, že Česká republika hledá doktory. Příliš dlouho neváhal a další rok a půl osmadvacetiletý lékař vyřizoval veškeré potřebné doklady a povolení.

Trpělivost a touha pracovat v cizině se nakonec přetavila v nástup právě do Nemocnice Přerov. „Měl jsem několik nabídek, ale zalíbilo se mi město i nemocnice a velkou roli odehrál primář chirurgie, doktor Alojz Haninec, který mě od začátku oslovil skvělým a pozitivním přístupem ke všem,“ uvedl Taras Zakharchuk s tím, že po nástupu si musel udělat aprobaci k potvrzení vysokoškolského diplomu z Ukrajiny. Skládala se z několika části a zdravotnickou posilu ze západu Ukrajiny zaměstnala na další rok a půl. Českou aprobaci získal Taras Zakharchuk v prosinci loňského roku a stal se tak plnohodnotným lékařem chirurgického oddělení Nemocnice Přerov.

Uběhlo ale jen pár týdnů a Taras Zakharchuk se postavil v Přerově do první linie v boji s koronavirovou epidemií. „Tým COVID v přerovské nemocnici potřeboval lékaře, a tak jsem se přihlásil, že na infekční oddělení půjdu já,“ řekl a vysvětlil, proč se tak rozhodl: „Hlavním cílem je samozřejmě pomáhat.  Je celosvětová pandemie a beru to jako svou povinnost. Je potřeba tam být.“ Kromě delšího oblékání do ochranných pomůcek a následné manipulaci s nimi po ukončení směny charakterizuje lékař práci v COVID týmu jako na běžném oddělení. „Samozřejmě je to psychicky náročnější práce, člověk musí sledovat, aby nedošlo byť jen k minimální chybě, protože ta může ohrožovat mě i celý personál oddělení,“ poznamenává.

Od začátku pandemie tak ukrajinský lékař pomáhá v první linii Čechům v České republice, čímž přidělává ale vrásky svým nejbližším, mamince a mladší sestře, v rodné vesnici Lanchyn na západě Ukrajiny. „S rodinou si volám téměř každý den. Maminka má o mě strach, ale já to beru jako povinnost,“ zdůraznil Taras Zakharchuk. Těší ho, že stihl navštívit rodinu na Ukrajině ještě letos v lednu, než COVID–19 zcela změnil scénář světového dění. Jako ukrajinský občan má sice cestu domů volnou, ale momentálně návrat neplánuje. „V přerovské nemocnici se mi pracuje skvěle a velice si cením práce všech kolegů z COVID týmu,“ pochvaluje si mladý lékař přerovské chirurgie a na závěr dodává: „Současná situace s koronavirem mi dala nové zkušenosti. Zároveň snad všem ukázala, jak opravdu potřebné jsou pro společnost profese jako hasiči, policisté, lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé či učitelé.“

Zpět