Logo

PARTNER VAŠEHO ZDRAVÍJsme součástí skupiny AGEL, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě.

O nemocnici

K rozjezdu doplňkového zdravotního pojištění musí být politická vůle, shodli se experti na XIV. Sympoziu AGEL

23.9.2021

Olomouc, 23. září 2021: Na XIV. Sympoziu AGEL konaném 22. a 23. září v Olomouci patřil úvodní program problematice doplňkového zdravotního pojištění. Často skloňované téma se může stát v budoucnu novým zdrojem financování zdravotní péče v Česku i na Slovensku, v současné době mají k němu ale obě země daleko. Shodli se na tom experti v panelové diskuzi, ve které nechyběli zástupci soukromého zdravotnické sektoru, ministerstva zdravotnictví ani největších zdravotních pojišťoven.

Otázka hledání nových zdrojů financování je v důsledku stárnutí populace pro oba státy stále aktuálnější. Najít alespoň částečně řešení v komerčním pojištěním” bude ale pro politiky obtížné. „Čeká nás velká debata, ale společnost příliš nechce otevírat toto téma, ani ho nevidíme ve volebních programech,” pronesla v úvodu panelové diskuze na Sympoziu AGEL Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví ČR. „Poptávka po doplňkovém zdravotním pojištění tady není a je to dáno i tím, že v České i Slovenské mentalitě je zakořeněno, že zdravotní služby jsou bezplatně neomezené. Další faktor, který ho zastiňuje, je ten, že o něm nechtějí mluvit politici,” přidal se Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR s tím, že současný zdravotní systém je i po pandemii stabilní v důsledku velmi razantního a agresivního navýšení plateb za státní pojištěnce. „To znamená, že motivace, aby se začalo debatovat o dalším zdroji financování, byla potlačena, protože systém krizí prošel,” poznamenal.

Předseda představenstva AGEL a.s. Ing. Michal Pišoja, MPH, připomněl, že samotný systém úhrad je pro poskytovatele zdravotní péče reflexí toho, co si pojišťovna objedná.Je důležité si uvědomit, že doplňkové zdravotní pojištění je až druhý krok. Politická odvaha musí být hlavně ve schopnosti, vůli a odvaze definovat kvantitativně a kvalitativně nárok pacienta. A ten nemáme definován ani v jedné republice,” zdůraznil.  „Nemáme společenskou dohodu, ve které musíme stanovit linii, po kterou mají nárok všichni, protože se narodili v České republice, a od té linie nahoru je to pak svobodná volba každého. A pokud toto nepochopí politici, tak o doplňkovém zdravotním pojištěn můžeme jen diskutovat,” shoduje se Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR s tím, že podíl státu na financování veřejného zdravotního pojištění v České republice vzrostl na současných 33 procent a stát bude mít v budoucnu čím dál větší problém dorovnat zdroje pro systém veřejného zdravotního pojištění. „V nějakém horizontu dojde k situaci, kdy nezbyde nic jiného, abychom tyto kroky podnikli,” myslí si.

Obdobná situace je v této problematice také u východních sousedů. Doplňkové zdravotní pojištění se dnes na Slovensku dělat nedá, ale není zde ani snaha,” říká Ing. Martin Kultan, generální ředitel a předseda představenstva, DÔVERA zdravotná poisťovňa, a. s., a obdobně to vidí také Mgr. Michal Špaňár, MBA, předseda představenstva a generální ředitel, Union zdravotná poisťovňa: „Chybí motivace pacientů se o sebe starat, což se právě dá do systému dostat prostřednictvím doplňkového zdravotního pojištění. Problém je, že ta vůle je čistě verbální, reálně nikdo nevěří, že se něco v této problematice změní. Náš systém je všeobecný, státem garantován.”

Jak sdělila v panelové diskuzi MUDr. Renata Knorová, MBA, předsedkyně Zdravotní sekce, Svaz zdravotních pojišťoven ČR, Česká ani Slovenská republika se až na výjimky (Švýcarsko a Nizozemí) od zbytku Evropy neliší. „Náš občan, občan Evropy, je zvyklý na to, že zdravotní péče je hrazená. V současné době doplňkové zdravotní pojištění nabízejí komerční subjekty, my zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona k tomu nemáme ani přístup,” připomíná a ředitel VZP ČR k  tématu doplnil: „Je třeba definovat, co je nárok, co se může stát pojistným produktem. Vidíme v tom další příležitost, ale prvním krokem musí být, že se vytvoří prostředí, ve kterém má smysl vůbec něco připravovat. Nemá smysl dnes pracovat nad definicí komerční připojištění, když víme, že legislativa nám ten prostor nevytváří. Je to odpovědnost toho, kdo systém reguluje. Zdravotní pojišťovny nejsou tvůrce legislativy,” zdůraznil Ing. Zdeněk Kabátek a dodal: „Já to téma vítám a dlouhodobě se jim zabývám. Téma zdravotnictví obecně je pro politiky ale nepopulární, protože většinou přináší negativní emoce a většinou se na tom prohrávají volby.”

Experti se během diskuze také shodli, že veřejnxost je obecně velmi málo informovaná o systému zdravotního pojištění a pohled na doplňkové zdravotní pojištění by mohla změnit větší edukace i ochota zjistit, např: prostřednictvím pojistného plánu, na co konkrétně jde přesně každý měsíc nemalá částka z jejich mzdy.

Zpět

Tiskový mluvčí

KONTAKT PRO MÉDIA

Mgr. Adam Knesl
Email: adam.knesl@agel.cz

Kontakt neslouží k objednávání pacientů na vyšetření, očkování a výdeji výsledků vyšetření

Kontakty na veškeré společnosti skupiny AGEL najdete v sekci Společnosti skupiny AGEL

Online formuláře: