O nemocnici

9.5.2018

V průměru třicet Čechů každý den zemře následkem cévní mozkové příhody. Dalších 60 tisíc pacientů je pak každoročně v souvislosti s tímto náhlým postižením určité oblasti mozku hospitalizováno. Ačkoliv jde o extrémně vysoká čísla, povědomí veřejnosti o cévní mozkové příhodě, jejích příznacích a především první pomoci, je nízké. Změnit to chce Nemocnice Přerov, člen skupiny AGEL, která pořádá ve čtvrtek 10. května osvětovou informativní akci pro širokou veřejnost. Akce proběhne od 8.00 do 15.00 hodin v neurologické ambulanci Nemocnice Přerov a zváni jsou lidé všech věkových kategorií.

Cílem akce je zvýšit povědomí o cévní mozkové příhodě a především o správné první pomoci, která mnohdy snadno odvrátí případné trvalé následky. Cévní mozková příhoda, CMP, mozková mrtvice, mozkový infarkt. Všechny tyto názvy označují akutní poruchu průtoku krve v části mozku, která může mít fatální dopady na lidské zdraví i život. Cévní mozková příhoda je hlavní příčinou trvalé invalidity i druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás. V drtivé většině případů přitom o míře postižení rozhoduje rychlost a správnost poskytnuté pomoci.

„Rozpoznat včas cévní mozkovou příhodu a okamžitě přivolat rychlou záchrannou službu je vůbec nejzásadnější pro záchranu pacienta. Pokud ji postižení nebo jeho blízcí odhalí hned a zavolají rychlou záchrannou službu, mohou být dopady na zdraví minimální. V opačném případě může ale cévní mozková příhoda končit i smrtí, nebo přinejmenším trvalými následky. Netrvá totiž dlouho a neokysličené nervové buňky začnou odumírat. Po několika hodinách je mozek již nenávratně poškozen,“ varuje vrchní sestra neurologického oddělení Nemocnice Přerov Mgr. Alena Caletková.

Na rozdíl od infarktu myokardu, který se projevuje typickou silnou bolestí za hrudní kostí, u mozkového infarktu, tedy cévní mozkové příhody, příznaky tolik jednoznačné nebývají. V některých případech se objevuje pokles koutku úst či poruchy řeči, jindy přichází ochrnutí či slabost na končetinách jedné poloviny těla, případně i náhlé poruchy vědomí. Záleží vždy na tom, jaká část mozku je infarktem zasažena. V řadě případů pak může jít i jen o málo výrazné poruchy citlivosti, brnění končetin a obličeje, dvojité vidění, závratě, zvracení či bolest hlavy bez zjevné příčiny.

„Pokud se kterýkoliv z těchto signálů objeví, je potřeba ihned jednat, a to i v případech, kdy postiženého nic nebolí a potíže ustupují. Během několika minut může totiž mrtvice udeřit znovu a mnohem silněji. Proto určitě nikdy nepodceňujte situaci a vždy volejte 155. Rychlá pomoc, poskytnutá do čtyř hodin od počátku příznaků, může odvrátit negativní následky,“ dodává vrchní sestra s tím, že jedině vyšetření neurologa může spolehlivě potvrdit nebo vyloučit CMP.

Zároveň je ale také na místě věnovat pozornost preventivním opatřením a vyšetřením, která budou v rámci Dne prevence CMP v Nemocnici Přerov nabízena lidem zdarma. Den prevence CMP zahrne konkrétně měření krevního tlaku a pulsu, ultrazvukové vyšetření krčních tepen, vyšetření hladiny krevního cukru, měření tuku a EEG vyšetření.

Akce proběhne ve čtvrtek 10. května od 8.00 do 15.00 hodin v neurologické ambulanci Nemocnice Přerov a zváni jsou lidé všech věkových kategorií. „Cévní mozková příhoda sice nejčastěji postihuje osoby starší 65 let, častěji muže, u žen ale naopak bývají důsledky fatálnější, kdy vlivem vyššího hormonálního zatížení organismu více než polovina případů CMP končí smrtí. Znalosti ohledně CMP se ale tak či tak hodí úplně všem. Nikdy nevíte, kdy onemocní cévní mozkovou příhodou vaši příbuzní, přátelé nebo kolegové v práci,“ uzavírá Mgr. Alena Caletková.