Klíšťata nelení ani na podzim, varují infektologové z Nemocnice Přerov
21.10.2019
Podzimní počasí jistě mnohé z nás láká do přírody. Parky a lesy v tomto ročním období hrají všemi barvami, ale i v této podzimní idylce se skrývají malí, nebezpeční nepřátelé – klíšťata. Druhá fáze jejich aktivity brzy vyvrcholí. V pohotovosti jsou tak také ambulance pro infekční choroby, jakou je i ta v Nemocnici Přerov, kde denně vyšetří až pět pacientů s podezřením na nemoc přenášenou klíšťaty.
Teplý a vlhký podzim, jak slibují předpovědi meteorologů, neláká do přírody jen houbaře, ale také klíšťata. Lidé by tak v ostražitosti neměli polevit ani v podzimní části sezony a především pak správně zkontrolovat, zda si z vycházky nepřinesli i nechtěného parazita. Pokud ano, v tu chvíli je nutné se „nezvaného hosta“ správně zbavit. „Klíště je nejlepší odstraňovat v gumových rukavicích, pokud je přisáto, pak zakápnout alkoholovým desinfekčním prostředkem a vykývat, místo přisátí desinfikovat. Klíště bychom neměli drtit, můžeme jej vyhodit do WC nebo ponořit do desinfekčního prostředku. Podobně máme odstraňovat klíšťata zvířatům, a to za použití pinzety,“ radí MUDr. Danuše Panovcová z ambulance pro infekční choroby Nemocnice Přerov.
Právě v přerovské nemocnici, jež je součástí skupiny AGEL, evidují, že počty pacientů vyšetřených pro nemoci přenášené klíšťaty rostou, denně jich zaznamenávají okolo tří až pěti. „Většinou se jedná o podezření na lymskou boreliózu. Narůst pacientů je způsoben polymorfními příznaky tohoto onemocnění, které imitují mnoho jiných onemocnění, nejednoznačnými laboratorními výsledky a také tím, že se jedná o onemocnění značně mediálně diskutované. U velké části pacientů však často zjišťujeme, že se jedná o potíže z jiných příčin,“ vysvětluje Danuše Panovcová s tím, že vyšetření obnáší anamnézu, fyzikální vyšetření pacienta, eventuálně odběry, pokud je to potřeba. Následuje doporučení léčby, v závažnějších případech pak také hospitalizace.
A jak se proti klíšťatům bránit? „Proti klíšťatům se můžeme chránit dlouhým oděvem při pohybu v přírodě, použitím repelentů a včasnou prohlídkou po návratu z přírody. V Česku je možné pouze očkování proti klíšťové meningoencefalitidě. Proočkovanost zde má vzestupný trend,“ dodává lékařka. I přesto není proočkovanost české populace stále uspokojivá. Podle statistik je jen 17 % Čechů očkováno proti klíšťové encefalitidě. Zvážit možnost vakcinace mohou lidé právě nyní, protože první očkovací dávka se v ideálním případě podává v zimních měsících.
V infektologické ambulanci Nemocnice Přerov odborníci řeší nákazy vzdušné, střevní, parazitární, infekční záněty jater, infekce kůže včetně chorob s vyrážkami, neuroinfekce, importované nákazy, problematiku očkování, indikace k očkování proti vzteklině po poranění zvířetem. Pracoviště patří mezi specializované ambulance, pacient by tedy měl mít doporučení od jiného lékaře. „Neodmítneme však ani pacienta bez doporučení, pokud jeho onemocnění spadá do oboru infektologie,“ uzavírá lékařka Danuše Panovcová.
ZpětKontakt pro média
Mgr. Radka Miloševská
tisková mluvčí AGEL
press@agel.cz
Kontakt neslouží k objednávání pacientů na vyšetření, očkování a výdeji výsledků vyšetření
Kontakty na veškeré společnosti skupiny AGEL najdete v sekci Společnosti skupiny AGEL