O nemocnici

30.12.2019

Většina populace má v těchto dnech již jasnou představu o tom, jak prožije poslední den letošního roku a silvestrovskou noc. Novoroční veselice s sebou však bohužel přinášejí i větší riziko úrazů spojených nejen s rachejtlemi a dělobuchy, ale i s tradičními vánočními zvyky jako je zapalování svíček či prskavek. Nejvíce jsou vedle popálenin a rozličných poranění rukou a prstů ohroženy právě oči a zrak. A vzhledem ke stoupajícímu nárůstu výjezdů se i letos na toto „období klidu a míru“ chystají nejen stovky hasičů a policistů, ale i zdravotníků.

Největší nebezpečí hrozí právě při odpalování ohňostrojů, petard a dělobuchů. Nejen při manipulaci se zábavní pyrotechnikou, ale také v roli diváka je nutné dodržovat od ohňostrojů dostatečnou vzdálenost a chránit zrak před padajícím rozžhaveným popílkem. „I nepatrné odletující jiskry mohou oko závažně poranit, kromě kůže na očním víčku mohou popálit spojivku či rohovku, a způsobit tak i trvalé oční vady, v krajním případě slepotu,“ varuje MUDr. Monika Daňková, primářka očního oddělení Nemocnice Přerov, jež je součástí skupiny AGEL.

Jak tedy snížit riziko úrazu a vyhnout se tak jistě nepříjemnému pobytu na pohotovosti či nechtěnému pobytu v nemocnici?

Nejlepší je samozřejmě prevence. Při odpalování rachejtlí je velmi důležité dodržovat bezpečnostní pokyny uvedené na dané pyrotechnice a zdravý selský rozum. „Jeden z kolegů lékařů zažil případ, kdy rachejtle po zažehnutí delší dobu neodstartovala, dotyčný se nad ní sklonil, aby si ji prohlédl. V tu chvíli raketa odpálila a zasáhla oko plnou energií. Bylo velmi složité pacientovi zachránit oko a alespoň zbytky zraku. Pyrotechnika je nebezpečná zejména vysokou teplotou, ale i rychlostí,“ ilustrovala jednu z perných chvilek při silvestrovské službě MUDr. Monika Daňková a dále upozornila, že pokud pyrotechnika selhala a zůstala nevybuchlá, nikdy by se neměla sbírat a opakovaně zapalovat. Podle návodu k použití a likvidaci bývá doporučováno vyčkat delší čas a poté výrobek zalít vodou.

Nesmíme však zapomenout ani na zdánlivě nevinné prskavky, svíčky, rozpálený olej na plotně nebo ostré jehličí. I tyto běžné „rekvizity“ mohou totiž v tomto období spojeném s vyšší mírou stresu a nepozornosti vést k závažným újmám na zdraví. Například na prskavky je třeba dívat se z bezpečné vzdálenosti, tak, aby oko nezasáhla odletující jiskra. Zrak při silvestrovských oslavách ohrožuje také štiplavý kouř.

„Kouř z pyrotechniky je velmi agresivní, oči potom mohou pálit a být červené. Ulevit od pálení a zarudnutí očí mohou umělé slzy. Ty jsou rychlou pomocí i v případě, že se do oka dostane popel nebo malý úlomek z rachejtle. Pokud dojde ke zranění oka, je vždy nejlepší co nejdříve vyhledat očního lékaře,“ poradila primářka.

Do dalších let lékaři apelují, že zvýšenou opatrností je nutné se vyzbrojit i při smažení kapra či zdobení vánočního stromku. Personál očního oddělení Nemocnice Přerov, která je členem skupiny AGEL, v tomto čase již se smíchem vzpomíná na jeden nešťastný štědrovečerní příběh.

„Ta se, tedy s výjimkou pubertálního syna, jenž mimochodem od obou rodičů opakovaně absolvoval přednášky na téma „nebezpečná pyrotechnika“ a dostal výslovný zákaz jakéhokoliv kontaktu s výbušninami, dostavila na oční ambulanci právě na Štědrý večer. Tatínek, držící se za pravé oko, podpíral maminku se zarudlýma očima a v závěsu za nimi klopýtala asi osmnáctiletá dcera s rukou přitisknutou na levé polovině tváře. Při dotazu ambulantní sestry začali všichni barvitě líčit situaci jejich jinak příjemného odpoledne. Zatímco dcera se věnovala zdobení stromečku, maminka smažila v kuchyni kapra a tatínek hledal loňské prskavky. Náhle poklidnou atmosféru podbarvenou tichými tóny vánočních koled přerušil hlasitý výkřik z kuchyně – to mamince při otáčení smažícího se kapra vstříknul rozpálený olej do očí. Dcera se při nečekaném zvuku lekla a při věšení poslední baňky se píchla větvičkou do levého oka. A když obě hledaly již delší dobu nezvěstného tatínka, aby je odvezl na pohotovost, našly ho v garáži mezi hromadou prskavek, jak si tiskne špinavý kapesník na oko, protože když zkoušel, jestli rok staré prskavky ještě fungují, vletěla mu jedna ze žhavých jisker přímo pod víčko. Jediný, kdo ten večer nepřišel k úrazu, byl právě čtrnáctiletý chlapec, který pobýval do poslední chvíle se svými „pochybnými“ kamarády. Na ambulanci dorazil později také, to aby si zbytek rodiny vyzvedl a dovedl je bezpečně domů,“ vzpomíná na „rodinu smolařů“ primářka MUDr. Monika Daňková.